Jdi na obsah Jdi na menu
 


kapitola 5

23. 10. 2007

„Děkuji paní Weasleová“ poděkoval slušně a pustil se do jídla, ale brzy ho někdo vyrušil.

Byla to velká sova. Ministerská sova. Bylo zvláštní vidět v domě FŘ ministerskou sovu. Přilétla do kamenné kuchyně velice elegantně. Pak se posadila na prázdnou židly a nastavila nohu s pergamenem. P. Weasleová k ní rychle přiběhla a uzmula jí pergamen. Ale jakmile začala číst celá pobledla až k ní Ron musel přiběhnout, protože vypadala jakoby měla omlít. Když držela pergamen moc dlouho Ron jí ho vzal a posadil svou maminku na prázdnou židly.

Ale když ho dočetl i Ron nebyl na tom o moc lépe. Odhodil pergamen doprostřed stolu a opřel se o studenou zeď. Pro pergamen se nahnula Hermiona a začala ho potichu číst.

 Pan a pani Weasleovy

Oznamujeme vám že dne 11.10. byla vaše nezletilá dcera

Ginny Weasleová přijata do kouzelnické

                                                                   nemocnice u sv. Munga.

„Musíme rychle za ní“ prohlásila věcně Hermiona hned po tom co to dočetla.

„Ano“ vstal také Harry.

„Harry, mi bychom měli zůstat tady.“ Uchopila ho za ruku Regina když se dlouho k ničemu neměl.

„To nemyslíš vážně, musím jí vidět.“ Ohradil se Harry, měl o ní strach.

„Ne, Harry.“ Přidal se i Ron a spolu s paní Weasleovou vyrazili ke dveřím.

„Co se jí stalo? Můžu za to já. Proč nenapsali co jí je? A proč nenapsali nejdřív ze školy?“ pokládal si pořád otázky na které neměl odpovědět. Reginu už tím začal nervovat, dlouho se totiž nevraceli. A ona jen seděla na židly, a on přecházel po místnosti. To neměl ani jeden ve zvyku. Štvalo jí úplně stejně jako jeho že jsou naprosto bezmocní.

„Harry uklidni se, musíme prostě vyčkávat.“ Vydechla nahlas myšlenku.

„Já vím promiň. Jen sem myslel že bude ve škole v bezpečí.“ Řekl a odevzdaně si sednul.

„Myslím že se už dneska nevrátí měli bychom jít spát.“ Nadhodila po nějaké chvíli nic nedělání. Nemyslela to spíš pro sebe jak pro něho.

„Máš pravdu jdeme spát“ vzdal to a zvedl se ze židle.

„Jen ještě skočím do knihovny uklidit ty knížky.“

„Dobrá“ odpověděl Harry a odešel nahoru na půdu. Jakmile sebou hodil na postel tvrdě usnul.

„Harry,Harry vstávej“ šťouchala ho něžně Regina.

„Co se děje?“ vylítl s postele Harry, až shodil Reginu co si k němu sedla.

„Nic a polož tu hůlku“ uklidnila ho Regina a vstávala se země.

„Promiň“ omluvil se a pomohl jí na nohy.

„Harry..“začala opatrně Regina když se Harry začal oblékat.

„Ginny!“ uvědomil si a rozběhl se ke dveřím.

„Harry, stůj!“ rozkřikla se Regina, aby ho zastavila.

„Co se děje?“ otočil se od dveří netrpělivě.

„Já už vím, co sní je.“ Řekla smutně sedla si znovu na postel. To už Harrymu došlo co se děje a sundal ruku z kliky a přešel k Regině. Pak si před ní klekl.

„Žije?“ zeptal se chraplavým hlasem.

„Ano, žije“odpověděl a Harry si úlevou vydechl.

„Ale to není důvod k úlevě. Hermiona říkala..“ začala pomalu vyprávět.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář